Do louže kolomazu, vytékající z prasklé kádě, spadly brýle. Zvedl je velký, zlý, ošklivý a asi ¾ metru vysoký trpaslík v dlouhém černém plášti. Něco kolomazu mu zůstalo na ruce – tak si ji podle trpasličího zvyku utřel do (do té doby) bílých vlasů. Nasadil si brýle, které měli po pádu do kolomazu sytě černá skla. Jeho (nyní už) lesklé, černé, dozadu ulízané háro se zalesklo na Slunci a bylo vidět, že jeho 5 kolegů mělo stejnou nehodu…

Vstoupili do velké místnosti, ve které stála hromada beden a dva rámy od dveří opřené o sloupy. První trpaslík prošel rámem a slepice, která na něm (na rámu) seděla, hlasitě zakdákala. Strážný přistoupil k trpaslíkovi a hlasitě řekl:
„Odložte všechny kovové předměty, prosím.“ A dodal: „Zbraně nejsou v hospodě povoleny.“
Trpaslík roztáhl plášť – pod pláštěm měl přiléhavý, černý sexy obleček, na kterém ze všech stran visely sekery různých tvarů a druhů, a na plnovousu spleteném do copánků, měl navlečenou černou kuklu. Strážný zvolal:
„A kolik stojí tahle?“
Ale asi byla moc drahá, protože odpovědí mu byl kop do rozkroku a následný úder na Solar-plex – a jeho srdce jaksi zapomnělo pracovat a odjelo na dovolenou na druhý konec sálu. Trpaslík prohlásil:
„Přece se nebudu namáhat, Solar je přece strašně vysoko.“
A vytáhl dva rychlopalné vrhače hvězdic, které mu vypadli z ruky, spustily a… povraždily samočinně celý zbytek sálu až na jednoho strážného, který řval do dřevěného špalku:
„Posily, posily, ale rychle…“
…A pak se udávil koblihou.

Do místnosti začali proudit muži s kušemi a začali se krýt za kamenné sloupy.
„Vzdejte se a zahoďte zbraně,“ zařval jeden z mužů.
„To tak,“ odpověděl trpaslík a druhý se přidal: „Tůdle.“ A jednou rukou udělal dlouhý nos a druhou si ukázal na zadek.
Právě v tu chvíli se místností rozezněl ruch, zatímco dva z trpaslíků vyrazili do útoku s bojovým pokřikem:
„Khâzad ai Matrix!“ Ostatní pilně rozbíjeli sloupy, aby to tu vypadalo aspoň trochu jako po boji.
Na jednoho z trpaslíků právě letěli 3 šípy, ale on se jen ohnul v kolenou a levou nohou si podal plechovku ´Coca-Cola --> Osvěž se na Ex´ a šípy se neškodně zabodaly do stěny za ním. Kouknul na hodinky, vypil plechovku a řekl: „0,72,“ a jeden z trpaslíků mu odpověděl: „Páni,… něco tak rychlého jsem ještě neviděl,“ – no nevím, ale mám pocit, že sbor ostatních odpověděl: „No jo Trinite.“
Pak se všichni vrhli do boje. Jeden se zasekl a neustále běhal na stěnu, dělal salto, neotočil se a znovu naběhl na stěnu… Z boje se začaly ozývat výkřiky typu: „Neo!“ nebo „Zachraňte Morphea,“ nebo dokonce „Maaaaatriiiix!“ ať už měli znamenat cokoliv.
Někteří trpaslíci teď seděli strážným na rameni a mlátili je pěstmi do hlav seč mohli. Jeden, jak už jsem říkal, se zasekl u stěny, a poslední právě vyskočil mezi dvěma strážnými odrazem o sloup do výše očí. Nohy skrčené ke kopu, připraven zabíjet, ale něco se zvrtlo. Trpaslík dopadl na špičky a započal tančit po místnosti. Tu po jedné, tu po druhé noze a výkřiky typu: „Zlámal jsem si haksny, Aúúú, pomóc.“ A proudem nadávek v několika jazycích, kroužil po místnosti, přičemž podrazil nohy každému, kdo se mu připletl do cesty – asi nějaký národní tanec. Konečně se dvěma strážným podařilo dostat se mu do zad a přimáčknout ho ke sloupu. Odrazil se, udělal salto a přistál jim zezadu na kolenním kloubu. Pak je oba přetáhl sekerou po hlavě a byl klid.
Trpasličí vůdce – nějaký ´Ne-o´ - právě předváděl svůj nový trik: Vyhodil sekeru do vzduchu a řekl: „Nesnaž se porazit chlapa s mečem, raději si uvědom, že to, co chceš porazit, jsi ty sám.“ V tu chvíli dopadla na hlavu strážného ona sekera a ten se zhroutil k zemi.
„Tyhle keci vždycky zabíraj,“ poznamenal suše Neo.

Tu potvoru nakonec museli chytit tři chlapy a stejně to nestačilo. Po výstřelu se to vyrvalo Taylorovi s Arahem z rukou a praštilo to Nikym o stěnu. Masivní černoch se jen zvedl, podíval na prohlubeň v přepážce a lakonicky prohodil: „No, co by taky člověk čekal vod zatracenýho plazmáče z tanku.“
„Díru udělal, takže pohyb.“ zavelel O'Brian a skupina prolezla otvorem ve zdi. Třeba poznamenat, že na schlazení zmíněného otvoru předtím vyplácali tři hasičáky a že zátěž na napájení vyhodila světla kam až oko dohlédlo.
„Debilní věc,“ poznamenal Arah a procvičoval si zápěstí. Ne že by mu pancíř umožňoval široké spektrum pohybů, „,dokonce zrušila i protější stěnu.“
Všichni čtyři se konečně protáhli dírou a přeběhli prázdný hangár pro raketoplány. Protější stěna ještě žhnula a světla se jenom váhavě vracely k činnosti. To všechno tropilo v informačním rozhraní dokonalý guláš, takže první střela přišla jako překvapení.

Arah se válel s poškozenou zbrojí na zemi a Niky ho se skřípotem zatáhnul k díře, kterou přišli. Tedy dotáhnul k díře, to ho nezastavilo, on Araha prohodil skrz a to všechno bez toho aby přerušil krycí palbu.
„Debilní parchanti.“ ozvalo se skrz díru. Následovala chvíle bzučení a tři tupé údery, než se vynořil Arah bez ramenního dílu zbroje. Menší a o to agresivnější, proto si nemohl nechat ujít žádnou přestřelku. Tahle mu však utekla, Taylor s Nikym už dávno vyřídili ty dva vojáky, kteří se jim připletli do cesty.
Bryan O'Brian se vynořil z druhého konce hangáru s kabely ještě pořád v ruce.
„Zkontrolujte těsnost, za 30 vteřin se otvírá a půjdeme po plášti.“ oznámil jim a domotal kabely do kapsy u pasu, „A dalších 30 potom se to zase zavře. Tak se hněte.“
„Na to že si jen blbej technik si nějak moc vyskakuješ.“ syčel Arah, ale i tak se přesunul k masivním vratům hangáru. Všichni připjali ke stěně jistící lana a pak je strhl proud vzduchu. Přes rádio se ozval Bryan: „Jejich počítače by neměli vůbec zaznamenat ty dveře, budou nás hledat vevnitř.“
„FC, tak blbý zase nejsme.“ zabručel na něj Taylor. Technik jim všem lezl na nervy, ale po tomhle zbabraném útoku všichni věděli, že je odsud může naživu dostat jenom spolupráce. Loď se otřásla. A vzápětí se přes ně přelila vlna žhavých plynů a plasmy tryskající na všechny strany z rozeklaného zásahu laserem o výkonu srovnatelném s malou nukleární náloží.
Většina moderních pancířů byla na podobný případ do jisté míry připravena... což se ovšem nedá říct o standardních oblecích specialistů a tak zatímco tři vojáci byli chránění uvnitř bublin svých záložních štítů, Bryan neměl to štěstí a vypařil se jim doslova před očima. Možná z nich byl ale nejšťastnější, protože ani jejich bezpečnostní lana neměla výsadu osobních štítů a tři mariňáci se začali prudce vzdalovat od lodi.
„DOPRDELE!“ zaúpěl Arah, když mu souprava pohonu odmítla fungovat jak měla, kvůli chybějícímu spoji původně se nalézajícímu pod jeho ramenním dílem. Místo toho se mu poškozené ovládací prvky rozhodli ukázat co znamená 'handle with care' a po několika škubnutích s ním mrštily od lodi. O šestnáct sekund později opustil Arah rozsah pohonu lodi a slapové síly na jeho okraji ho roztrhaly na kusy... tedy spíš rozebraly na atomy.
Taylor s Nikem měli poněkud větší dávku štěstí a jejich pohon fungoval jak měl. Pokusili se sice Araha zachránit, ale jeho zmatkující pohon s ním házel tak, že se nedokázali ani přiblížit.
„Do tý díry po lampičce.“ naznačil nakonec Taylor a oba zmizeli v kaňonu zanechaném věží Mk. 96. Ostré stíny a kombinace spečeného pancéřování lodi, kusů přepážek a sem tam i kusů členů posádky, činila navigaci terénem poměrně obtížným, nicméně proveditelným úkolem a tak si Nik s kamarádem brzy našli celkem nepoškozenou chodbu a ocitli se znovu uvnitř lodi.
Několik chodeb prošli bez problémů a sytě červená nouzových světel pomalu dostala kamarádku z přeživších bílých světel.
„Tady, ten modul bude náš lístek pryč.“ strčil do Nika Taylor a ukázal na malá dvířka po straně chodby. Nad nimi zářila zelená sada diod. Ani nezaváhali a vlezli dovnitř, připoutali se a spustili zážeh. Ani je nenapadlo, že asi deset metrů před nimi je tunel uzavřený troskami, což by si každý normální technik zkontroloval.
Modul dostal úvodní impuls a celou svou vahou vrazil do asi šedesáti tunové střepiny kompozitního pancíře. Když pak Taylor znovu získal vědomí, uvědomil si, že už je sám. Modulu totiž chyběla jedna polovina a kolem té jeho se šířily nažloutlé kapky a 'obláčky'. To poslední co chybělo byl elektrický zkrat.
Nenechal na sebe čekat dlouho a dvousložkové palivo upeklo Taylora v jeho postroji aniž by to kdo zaznamenal.

Na vlajkové lodi se mezitím řešilo něco úplně jiného.
„Vypadá to, že se odpoutávají, pane.“ poznamenal adjuntant k admirálovi.
„Přinejmenším jim ale ještě stihneme dorazit Nerubima, zaměřte na jeho likvidaci druhou eskadru. Zbytek se pokusí načít jim ještě něco jiného. Vyberte tři náhodné lodě a soustřeďte na ně palbu.“ vydal rozkazy admirál, usrkl kávy a sedl si do bezpečnostní sedačky.

Nikymu se točil celý svět. Celý jeho svět byla třetina únikového modulu. Mířil někam pryč a v klíně křečovitě svíral svůj nouzový maják.

Krvelečný pán Tmy se projevil, muheheheheh

Až klasické dílko se konečně dostává před širokou veřejnost....

Takovej krvák :D